Přesně v polovině cesty, v tom nejhorším, neopuštěnějším místě, prudké zasyčení z pravé strany auta... Ano, stalo se to, proražená pneumatika... Opět. Znovu, jako v Keni. Zastavujeme a hledáme rezervu a hever. Vedle nás po chvíli zastavuje další teréňák a ochotný člověk se zúčastňuje radou i rukou. Obrovské terénní kolo se podaří sundat ale ještě je problém s odmontováním rezervy. Nakonec, hotovo... Ale smolného dne není konec (je 7. den), zjišťujeme, že se někudy (asi dveřmi) dostává prach do obytné nástavby:: Všechno uvnitř je pokryto ptrachem, oblečení ve skřínkách, prostě všechno. Výbuch sopky! Večer sjíždíme z Vysočiny opět na asfalt a u první pumpy strávíme krásné chvilky úklidem všeho v autě. Dnes tedy spíše den, který nebyl moc šťastný.
čtvrtek 7. července 2016
07.07.2016 - Sprengisandur Highland Track
Vyrážíme na Sprengisandur Highland Track. 200 Km dlouhá cesta přes měsíční krajinu. Pouze kámen, prach a popel. V dálce ale vidíme ledovce Hofsjökull a Vatnajökull, největší v Evropě.
Přesně v polovině cesty, v tom nejhorším, neopuštěnějším místě, prudké zasyčení z pravé strany auta... Ano, stalo se to, proražená pneumatika... Opět. Znovu, jako v Keni. Zastavujeme a hledáme rezervu a hever. Vedle nás po chvíli zastavuje další teréňák a ochotný člověk se zúčastňuje radou i rukou. Obrovské terénní kolo se podaří sundat ale ještě je problém s odmontováním rezervy. Nakonec, hotovo... Ale smolného dne není konec (je 7. den), zjišťujeme, že se někudy (asi dveřmi) dostává prach do obytné nástavby:: Všechno uvnitř je pokryto ptrachem, oblečení ve skřínkách, prostě všechno. Výbuch sopky! Večer sjíždíme z Vysočiny opět na asfalt a u první pumpy strávíme krásné chvilky úklidem všeho v autě. Dnes tedy spíše den, který nebyl moc šťastný.
Přesně v polovině cesty, v tom nejhorším, neopuštěnějším místě, prudké zasyčení z pravé strany auta... Ano, stalo se to, proražená pneumatika... Opět. Znovu, jako v Keni. Zastavujeme a hledáme rezervu a hever. Vedle nás po chvíli zastavuje další teréňák a ochotný člověk se zúčastňuje radou i rukou. Obrovské terénní kolo se podaří sundat ale ještě je problém s odmontováním rezervy. Nakonec, hotovo... Ale smolného dne není konec (je 7. den), zjišťujeme, že se někudy (asi dveřmi) dostává prach do obytné nástavby:: Všechno uvnitř je pokryto ptrachem, oblečení ve skřínkách, prostě všechno. Výbuch sopky! Večer sjíždíme z Vysočiny opět na asfalt a u první pumpy strávíme krásné chvilky úklidem všeho v autě. Dnes tedy spíše den, který nebyl moc šťastný.
středa 6. července 2016
06.07.2016 - Landmannalaugar
Ráno přejíždíme neskutečnou přírodou, Fjallbak route, údajně nejkrásnější off road cesta na Islandu. Ano, to tedy nemá zatím obdoby s tím, co jsme dosud viděli. Přejíždíme také spoustu adrenalinových brodů, srdce se téměř zastaví, jak posloucháme, jestli jsme nezaplavili motor, voda stříká až na střechu, motor duní.
Dojiždíme přes národní park Fjallbak až do Landmanalaguaru, duhových hor. Vrcholy okolo nás Opravdu hrají všemi odstíny duhy. A hned také jdeme nahoru na túru. Další den pod úplně modrou oblohou. Jsme vůbec na Islandu?
Dojiždíme přes národní park Fjallbak až do Landmanalaguaru, duhových hor. Vrcholy okolo nás Opravdu hrají všemi odstíny duhy. A hned také jdeme nahoru na túru. Další den pod úplně modrou oblohou. Jsme vůbec na Islandu?
05.07.2016 - Seljalandsfoss - Fjallbak route
Přispáváme do 8 hodin (to tu ještě nebylo). Další tedy jeden z nejkrásnějších vodopádů na Islandu, Skógafoss, 62 m vysoký,
Po cestě sopka Eyjafjallajökulla, která v roce 2010 zcela ochromila letecký provoz v Evropě. Sněhem pokrytá bestie. Nevidíme její vrcholek, ukrytý v mracích. A potom černý hřeb dne. Černá lávová skaliska Dyrhólaey, pozorujeme papuchalky jak přistanou a hned mažou do podzemní nory/hnízda. Nedá se popsat výhled na skály v kontrastu s mořem a oblohou. Černý písek a blankytná voda. Neuvěřitelné. Černá nekonečná pláž Reynisfjara s čedičovými sloupy s gigantickými čedičovými varhany.
Čepujeme benzín (ta mrcha ale opravdu žere...), vodu a vyrážíme do terénu, highlands - vysočina. Úplně jiná krajina, vše zeléné, krása na zemi. Drsným teréném dojíždíme na dnešní krásné nocovišté uprostřed přírody.
Po cestě sopka Eyjafjallajökulla, která v roce 2010 zcela ochromila letecký provoz v Evropě. Sněhem pokrytá bestie. Nevidíme její vrcholek, ukrytý v mracích. A potom černý hřeb dne. Černá lávová skaliska Dyrhólaey, pozorujeme papuchalky jak přistanou a hned mažou do podzemní nory/hnízda. Nedá se popsat výhled na skály v kontrastu s mořem a oblohou. Černý písek a blankytná voda. Neuvěřitelné. Černá nekonečná pláž Reynisfjara s čedičovými sloupy s gigantickými čedičovými varhany.
Čepujeme benzín (ta mrcha ale opravdu žere...), vodu a vyrážíme do terénu, highlands - vysočina. Úplně jiná krajina, vše zeléné, krása na zemi. Drsným teréném dojíždíme na dnešní krásné nocovišté uprostřed přírody.
4.7.2016 - Keflavík - Seljalandsfoss
Vstáváme opět velmi brzo, ve 4 hodiny a hned kufrová dálnice na letiště, ale jen 11 minut. To byla ale kontrola, skoro do spoďárů, asi boty s kovovými háčky... Ještě zmatek s opaskem (s 500 EURO...) jel samotný znovu rentgenem.... Přistání v Keflavíku a hledání "Meeting point", odkud nás mají dovézt do půjčovny camperů. Našli jsme, po chvilce čekání i taxi a pak ale dlouhé, dloooouhéééé ččččekááání ve frontě, než se nepřipravení Poláci a já nevim kdo vykecají při předávání aut, dělají si z toho turistiké informace (kudy mají jet, jaké bude počasí, jak vypadá Island na mapě atd..). To naše předpřipravená cestovka měla vše nastudované rok předem. Konečně vyplouváme, prázdné kufry necháváme v přístavu, je skoro 12 hodin... Náš RAM 1500 je opravdu pěkná obluda. Motor duní pod kapotou asi bude mít pěknou žízeň. Hned nákup v Bónusu (ve znaku spořící prasátko) a opravdu celkem přijatelné ceny. Kilo eidamu (pozor, ale to je opravdu SÝR! chutná jako máslíčko :-). za 300 Kč, atd. ale v chladícím boxu se dá vydržet max 2 minuty, jen Islaňďani i tady chodí v tričku. Nakoupili jsme zde i s výběrem podle cen za 1:50 minut (něco zlé je pro něco dobré :-)). V Hvéragerdi první procházka k geotermálnímu poli, nóóó to předčilo naše očekávání, po 3,5 km do kopce krásné přirodní koupání v říčce 34 st. C teplé, to byla balada..
A nakonec dne, ve 22 hodin, tedy opravdu krásně sluncem nasvětlený, i s duhou, vodopád Seljalandsfoss. Tady táboříme na odpočívadle, máme tu veškerý komfort, WC atd. Usínáme v plném slunci ve 22:45 h.
A nakonec dne, ve 22 hodin, tedy opravdu krásně sluncem nasvětlený, i s duhou, vodopád Seljalandsfoss. Tady táboříme na odpočívadle, máme tu veškerý komfort, WC atd. Usínáme v plném slunci ve 22:45 h.
neděle 3. července 2016
03.07.2016 - Londýn
Tak dnes jsme obešli zbytek Londýna (tedy našeho plánu), už žádné demonstrace, byla přece neděle a tu žádný Angličan nenechá zkazit.
Ale opravdu jsou tak nějak slušnější, alespoň na takto krátký pohled. Nikdo se nikam necpe, a když se někde lehce dva lidé dotknou, tak se hned jeden druhému usilovně omlouvá. Top dne byl Tower Bridge, navštívili jsem i strojovnu, kde je obrovský původní parní stroj (bohužel už jen jako nefunkční exponát) pro pohon sklápěcího mostu, pohled skleněnou podlahou pod nohama z
horní lávky do hloubky - lehce adrenalinový.
V metru jsme zažili tlačenici, jakou už z našeho pražského skoro nepamatujeme. Snad to tu nemají často.
Večer přejíždíme do hotýlku 400 m od letiště Luton, letadla nám starují přímo před oknem.
Tak zítra už Island!
Ale opravdu jsou tak nějak slušnější, alespoň na takto krátký pohled. Nikdo se nikam necpe, a když se někde lehce dva lidé dotknou, tak se hned jeden druhému usilovně omlouvá. Top dne byl Tower Bridge, navštívili jsem i strojovnu, kde je obrovský původní parní stroj (bohužel už jen jako nefunkční exponát) pro pohon sklápěcího mostu, pohled skleněnou podlahou pod nohama z
horní lávky do hloubky - lehce adrenalinový.
V metru jsme zažili tlačenici, jakou už z našeho pražského skoro nepamatujeme. Snad to tu nemají často.
Večer přejíždíme do hotýlku 400 m od letiště Luton, letadla nám starují přímo před oknem.
Tak zítra už Island!
sobota 2. července 2016
02.07.2016 - Londýn
Včera jsme přiletěli do Londýna Gatwicku trochu později a už jsme nestačili najít autobus směrem k našemu hotelu v Manon Royal.
Další autobus jede ve 3:40... Ooops!! Na stanici pár lidí, jede jiný BUS jinam, ale nakonec s asi 1 km pěšky s plnou polní kufrů na kolečkách po liduprázdném předměstí a jsme v 01 h na hotelu.
Ráno vstáváme v 5 h a zase veřejným busem na Gatwick a pak easyBusem na Victoria station. No a pak samozřejmě povinné londýnské atrakce, ale výměna stráží u Buckingham palace tedy předčila očekávání!
A co Brexit? Na ten jsme se přijeli podívat (nechtěně). Velký průvod centrem města, ale vše v klidu, spousta mladých lidí, všichni chtějí zpátky do EU, i policie, takže nikoho nikdo nerozhání a oponenti nikde žádní nejsou, anebo se neukazují.Jinak Jsme
Londýnem jsme nadšení, cítíme se tu jako doma!
Další autobus jede ve 3:40... Ooops!! Na stanici pár lidí, jede jiný BUS jinam, ale nakonec s asi 1 km pěšky s plnou polní kufrů na kolečkách po liduprázdném předměstí a jsme v 01 h na hotelu.
Ráno vstáváme v 5 h a zase veřejným busem na Gatwick a pak easyBusem na Victoria station. No a pak samozřejmě povinné londýnské atrakce, ale výměna stráží u Buckingham palace tedy předčila očekávání!
A co Brexit? Na ten jsme se přijeli podívat (nechtěně). Velký průvod centrem města, ale vše v klidu, spousta mladých lidí, všichni chtějí zpátky do EU, i policie, takže nikoho nikdo nerozhání a oponenti nikde žádní nejsou, anebo se neukazují.Jinak Jsme
Londýnem jsme nadšení, cítíme se tu jako doma!
úterý 31. května 2016
Tak přesně za měsíc startujeme. Tedy přesněji řečeno startuje Airbus A320, který nás dopraví z Ruzyně do mezipřistání v Londýně. Všechny sopky na Islandu zatím hlásí klid :-).
A na co se těšíme (bez pořadí):
- Samozřejmě příroda Islandu, gejzíry, vodopády, sopky. Oheň a led.
- Túry v horách.
- Koupání v horkých pramenech a vřídlech.
- Islanďané, zvláštní národ samorostů, viz film níže.
- Islandští koně, chtěli bychom alespoň jednoho vidět v jeho legendárním typickém poklusu. Kdo měl možnost vidět film O koních a lidech (Hross í oss), ví o čem je řeč.
- Jízda terénním autem po údajně neosamělejším území na planetě, vysočině, měsíční krajině ve vnitrozemí. Ne nadarmo u jezera Askja trénovali američtí astronauté přistání na měsíci.
- Jak nám nebude vadit, alespoň v noci, častý vodorovný déšť a drsné podnebí :-).
A na co se netěšíme:
- Na Islandu je opravdu, ale opravdu draho...
- Snad nás nepřepadne na túře ten vodorovný déšť a jiné extrémy počasí.
- Návaly turistů v některých oblastech, které je ale potřeba navštívit (snad se nám podaří jim vyhnout, tedy těm návalům :-).
A na co se těšíme (bez pořadí):
- Samozřejmě příroda Islandu, gejzíry, vodopády, sopky. Oheň a led.
- Túry v horách.
- Koupání v horkých pramenech a vřídlech.
- Islanďané, zvláštní národ samorostů, viz film níže.
- Islandští koně, chtěli bychom alespoň jednoho vidět v jeho legendárním typickém poklusu. Kdo měl možnost vidět film O koních a lidech (Hross í oss), ví o čem je řeč.
- Jízda terénním autem po údajně neosamělejším území na planetě, vysočině, měsíční krajině ve vnitrozemí. Ne nadarmo u jezera Askja trénovali američtí astronauté přistání na měsíci.
- Jak nám nebude vadit, alespoň v noci, častý vodorovný déšť a drsné podnebí :-).
A na co se netěšíme:
- Na Islandu je opravdu, ale opravdu draho...
- Snad nás nepřepadne na túře ten vodorovný déšť a jiné extrémy počasí.
- Návaly turistů v některých oblastech, které je ale potřeba navštívit (snad se nám podaří jim vyhnout, tedy těm návalům :-).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)